ARPANET
- Advanced Research Projects Agency Network
Dnes je připojení k internetu téměř samozřejmostí. Ačkoliv ve světovém součtu v roce 2014 používalo internet 40% veškeré světové populace, v Evropě dosahuje tato hodnota na 75% a stejně tak i v České republice. Můžeme tak říci, že většina populace v České republice již v dnešní době má přístup k internetu. Co však stálo na počátcích globálního propojení pomocí jednotné sítě? Byla to studie ARPANET, která propojila celý svět.
Vznik této sítě se uvádí k roku 1969, kdy byla tato síť spuštěna a to na území Spojených států. Zde pak síť fungovala až do roku 1990. Původní záměr ARPANETu byl k možnosti napojení se na výkonné počítače vzdáleným přístupem, kdy mohla být tato výkonná zařízení využívána bez problémů z druhého konce státu. Síť však nebyla nikterak dokonalá a fungovala na základě přepojování paketů, kdy nejsou data odeslána najednou, ale pomocí menších částí, které nazýváme pakety. Přenos paketů je zajištěn TCP/IP protokolem.
Původní rozmístění ARPANETu
O první rozmístění sítě se dělily čtyři americké univerzity. Konkrétně se jednalo o univerzity měst východního pobřeží – univerzita v Los Angeles, ve Stanfordu a v Santa Barbaře, které byly propojeny s univerzitou ve vnitrozemském městě Utah. Výměna dat probíhala na základě protokolu NCP.
Dále byl ARPANET propojen přes Illinois se západním pobřežím, kde byly do programu zapojeny univerzity jako Lincoln či Harvard. Do roku 1973 se původní 4 uzle rozšířily na počet 40 a mohlo započít rozšiřování do Evropy.
Téhož roku, kdy ARPANET dosáhl v USA 40 uzlů, pronikl také do Evropy. První evropský uzel se nacházel v Norsku.
Zpět na výpis slovníku IT pojmů
